Historie zvonů

Zvony v loketském chrámu svatého Václava

První písemné zmínky o zvonech v loketském kostele sv. Václava nacházíme ve farní kronice k roku 1459, kdy byl ulit „velký“ zvon. Pravděpodobně tento zvon (opět označován jako „velký“) byl v roce 1504 Sebastiánem Šlikem odvezen do Annabergu, kde byl přetaven na zbraně. Dr. Anton Gnirs ve své Topografii (Topographie der Historischen und Kunst-Denkmale: der politische Bezirk Elbogen) zmiňuje také 165 liber (cca 80 kilogramů) těžký zvon neurčené datace (o výšce 60 cm a průměru 59 cm) s nápisem na plášti:

CHRISTOF GLOCKENGISSER ZU NÜRNBERG GOS MICH. ZU GOTTES DINST GEHER ICH

něm. „Kryštof, zvonař z Norimberka mne ulil. K službě Boží sloužím.“

Je pravděpodobné, že zvon pocházel z dílny norimberského zvonařského mistra Christopha Rosenhardta (1529 – 1594), zvaného Glockengießer (Zvonař). Pak by se tento zvon dal časově zařadit do druhé poloviny 16. století. K jeho zničení došlo nejpozději během velkého požáru Lokte 26. ledna 1725, kdy vyhořel i farní chrám svatého Václava a všechny zvony se roztavily.

Nové zvony byly (alespoň některé) podle farní kroniky ulity v Chebu hned v roce 1726 a celý soubor byl tvořen čtyřmi zvony. Největší z nich – mariánský – nesl jméno „Svatá Maria“. Vážil 621 kilogramů a jeho dolní průměr byl 102 centimetrů. Nápis na zvonu zněl:

A FULGHURE ET TEMPESTATE LIBERA NOS JESU CHRISTE

lat. „Od blesku a zlého povětří ochraňuj nás, pane Ježíši Kriste.“

Plášť zvonu byl ozdoben reliéfy Panny Marie, svatého Václava, svatého Jana a znakem Křížovníků –  křížem s hvězdou.

Druhý, prostřední zvon byl pojmenován „Svatý Florián“. Vážil 216 kilogramů při dolním průměru 82 centimetrů. Na zvonu byl kromě vyobrazení svatého Floriana také nápis:

SIT NOMEN DOMINI BENEDICTUM AB HOC USQUE IN ACTORUM

lat. „Budiž jméno Páně pochváleno od nynějška ve skutcích.“

Dr. Gnirs ve své Topografii ovšem cituje tento nápis v poněkud odlišné podobě, která je vzhledem ke smyslu latinské věty pravděpodobnější:

SIT NOMEN DOMINI BENEDICTUM EX HOC NUNC USQUE IN SECULUM

lat. „Budiž jméno Páně pochváleno od nynějška až na věky.“

Třetí zvon v kostelní věži „František“, o váze 113 kilogramů a dolním průměru 57 centimetrů, nesl na svém plášti vyobrazení Pána Ježíše na kříži a pod ním nápis:

JESU FILII DEI VIVI MISAERE NOBIS

lat. „Ježíši, synu živoucího Boha, smiluj se nad námi.“

Tento zvon měl také na věnci nápis určující rok jeho ulití:

FRANCISCUS VITAL REFUSA ANNO DOMINI MDCCXXVI

lat. “ František odlit k životu l.p. 1726.“

Poslední zvon byl umístěn ve věži loketského kostela, kde sloužil jako sanktusový zvon a je označován jako zvon „Svatý Jan Nepomucký“. Na plášti měl reliéf jmenovaného světce, vážil 36 kilogramů a měl dolní průměr 39 centimetrů. Podle všeho byl bez nápisu.

Všechny zvony sloužily až do roku 1917, kdy bylo rozhodnuto o rekvizici části zvonového fondu pro válečné účely. Stalo se tak ráno 17. ledna 1917. Loketský farář nejprve nechal všemi zvony více než čtvrt hodinu vyzvánět, aby se, jak praví městská kronika, tímto způsobem rozloučily, neboť předtím „téměř dvě staletí oznamovaly každou radost i smutek našeho města“. Poté byly za asistence vojska sneseny z kostelní věže zvony „Svatá Marie“ (631 kg) a „František“ (113 kg).

Oba zbývající zvony byly v kostele prozatím ponechány, ale již 20. září 1917 byl snesen a odvezen k roztavení i sanktusový zvon. V kostele tak zůstal na konci války jen „Svatý Florián“. Potřeba nových zvonů se počátkem 20. let prohloubila natolik, že 1. června 1924 došlo k založení zvonové komise, v jejímž čele stanul loketský lékárník Anselm Veidl. Činnost této komise se setkala s velkým úspěchem, do sbírky přispívali nejen obyvatelé Lokte a přilehlých obcí, ale i lidé z širokého okolí. Díky tomu mohla být již 6. ledna 1925 uzavřena objednávka na doplnění zvonového fondu s firmou zvonaře Richarda Herolda z Chomutova.

Celková cena byla 32.000 korun a byly za ně pořízeny čtyři nové zvony, které plně nahradily původní soubor. Poslední zbývající původní loketský zvon – Florián – byl převezen do kostela Nejsvětější Trojice ve Starém Sedle, odkud byl zrekvírován během druhé světové války.

Nové zvony byly následující:

(1) Největší nový zvon byl zasvěcen Panně Marii, byl naladěn do tónu „G“, vážil 640 kg a na plášti zvonu byl nápis:

Für das in Weltkriege 1914 – 1918 verlorene Geläute aus d. Jahre 1726 durch Elbogens Bürger zu Ehren s. Marias der Kirche erneut

něm. „Za zvony z roku 1726 ztracené v letech 1914 – 1918 ve světové válce, obnovili měšťané loketští k poctě Panny Marie.

Maria regina pacis ora pro nobis

lat. „Svatá Mario, královno, oroduj za nás!“

(2) Zvon laděný do „C“, o váze 250 kilogramů byl zasvěcen svatému archandělu Michaelovi.

Temp RR. DD. Jos. Vlasák M. mag. ord. cr. et G. Vašura decan. cubit. haec campana fusa est in hon. s. Michaelis Archang

lat. „V čase důstojného pana Josefa Vlasáka, velmistra Řádu křížovníků a G. Vašury, děkana loketského, byl tento zvon ulit ku slávě svatého archanděla Michaela.“

Hl. Erzengel Michael beschützte uns!

něm. „Svatý archanděli Michaeli, ochraňuj nás!“

(3) Zvon svatého Antonína. Hmotnost 145 kg, ladění do „Es“. Na jeho plášti byla jména členů zvonové komise a pod nimi nápis:

Hl. Antonius v. Padua bitte für uns!

něm. „Svatý Antoníne Paduánský, oroduj za nás!“

(4) Zvon svatého Floriána (zvon za oběti světové války) o váze 95 kg (při dolním průměru 55 cm a výšce 57 cm) je naladěný do tónu „F“ a nese na svém plášti nápis:

Zu Opfern des Weltkrieges. Herr gib ihnen die ewige Kirche u. das ewige Licht leuchte ihnen

něm. „Obětem světové války. Pane, dej jim věčnou církev a světlo věčné, ať jim svítí.“

Hl. Florian, bitt für uns!

něm. „Svatý Floriáne, oroduj za nás!“

Slavnost posvěcení nových zvonů se odehrála 7. června 1925, v neděli o slavnosti Nejsvětější Trojice. V deset hodin celebroval velmistr řádu křížovníků Josef Vlasák na loketském náměstí slavnou mši svatou, během které byly zvony vysvěceny. Stalo se tak za velké účasti loketského obyvatelstva. Kmotrami nových zvonů se staly dámy Marie Vašurová, Josefine Kämpf, Rosa Kleckner, Marie Schebek, Ernestine Rokyta, Hilda Hönsl, Anna Grünes a Karoline Neidhart.  Ještě téhož dne byly ve dvě hodiny zvony umístěny do kostelní věže a v šest hodin večer se rozezněly poprvé.

Během druhé světové války byly z loketského chrámu odvezeny tři větší zvony (Panna Marie, Michael a Antonín) a zůstal v něm do dnešních dnů jen nejmenší zvon Florián z roku 1925.

 

Z kronik a vybraných textů vypsal a vytvořil Miloš Bělohlávek